Proč nejet třeba do Kanady?

středa 19. února 2014

Živočichopis III.

Hola hola!
Původně se měl článek jmenovat Do Richmondu přišlo jaro, ale nějak jsem zjistila, že jsem zase u zvířat.

Podtitul: kočičky, krávy, králíci, mrtvý žáby, moučný červy, myši a želva.

Na okolních horách konečně napadl pravý kanadský prašánek, a tady dole v nížině už je jaro. Otužilí místní Kanaďani a Číňani chodí v kraťasech a v žabkách (což někteří dělali i když bylo chladněji, jen ten jeden den kdy byl sníh se vytáhly sněhule a všichni se tvářili co že se to tady stalo), v parku na pobřeží vyrašily krokusy a v pekárně se začly množit myši víc než normálně. Boj proti myším je v naší pekárně dost legrační. Myši bydlí ve stěně mezi pekárnou a čínskou restaurací která s námi sousedí. Chodí k nám na drobky, sice uklízíme jak diví, ale stejně tam vždycky nějaké najdou. Dostanou se k nám dírou ve stěně, kterou k nám jdou vodovodní trubky. Asi tak jednou za dva týdny k nám přijde specializovaná firma, dva chlápci v nažehlených bílých košilých a přes ně v černých nažehlených kombinézových montérkách s baterkami, a důležitě posvítí do všech koutů, pod troubu a pod ledničku, vysypou pastičky na myši a napíší protokol kolik kousků našli, a pak se poradí o tom, že by bylo dobré nějakým plechem překrýt ty díry ve zdi kterými k nám chodí, že to přece v té druhé pekárně fungovalo. A tento proces probíhá už od září, my akorát občas zameteme myší hovínka a ječíme když narazíme na myšku (zákazníci se občas diví proč že jsme to vyjekli a proč se s kolegyněmi smějeme) a specializovaná firma ještě žádný plech nenašroubovala.
Taky jsem objevila červíky v jedné ingredienci která se dává do sladkého pečiva...naštěstí máme s Pavlem oblíbený pečiva, do kterých se zrovna tohle nedává.
Dneska jsem měla volno, nemusela jsem se tedy zabývat žádnými pekárnovými zvířátky a jela jsem po dlouhé době na běho-procházku k moři. Objevila jsem právě ty krokusy a kočičky.





Když jsem je nahrávala z telefonu do počítače, našla jsem spoustu starých úlovků. Jednou v zimě, jdu si tak z práce, a kousek ode mě, přes silnici, mýval. Seděl a naštvaně na mě čuměl. Na obrázku vidíte jeho svítící oči. Vypadal ještě naštvaněji když na něj můj telefon blesknul.


Máme tady oblíbenou hospůdku, ve které jsme objevili pivo podobné české Plzni. Jmenuje se Dead Frog - Mrtvá žába. Když jsme se jednou večer vraceli po žábách domů, potkali jsme na parkovišti před obchodním "centrem" (což jsou prostě obchody nakupené kolem parkoviště) králíka. Vypadal zmateně.


Další zvířata jsou zase z běhací cesty kolem moře - vyfocený někdy na podzim, ale krávy jsou tam pořád, a volavky a želva asi taky jen se neukazují. Takže tady na tom pontonu si volavka (je ve znaku Richmondu) prohlíží želvu, která za ní vylezla na sluníčko.


Pozor na krávy s bílým pruhem!!!

                                             




 V neděli večer jsme dostali chuť na Dead frog, šli jsme do hospůdky, a byla tam kapela, takové americké country - rock - blues, bylo to fajn, už nám trochu chyběla kultura.


 Nu je to dneska takový slátaný článek, ale už si s Pavlem dlouho říkáme, že vás zahlcujeme kýčovitými modrobílými fotkami hor, do toho nám tam ještě google přidává automatický sněžení který neumíme vypnout, tak jsme to chtěli trochu vyvážit. Doufám že nám tu na fotkách nezačne zase automaticky sněžit!

Zdar a sílu!
J.

Žádné komentáře:

Okomentovat