Ahoj všichni!
Přemýšlím, co psát, už jsme tady docela zaběhlí, tak není tolika novinek.
Koupili jsme si přes inzerát lyže, a těšíme se na sníh. Pavlovi teda ještě chybí boty, a taky zatím nemáme hůlky. Některá střediska mají otevřít už 28.11., tak uvidíme. Zatím jsme byli prozkoumat nejbližší středisko Cypress mountain, to je kousek za Vancouverem. Padal tam déšť se sněhem a byli jsme se projít lesem na vyhlídku, byla to paráda ale viděli jsme jen mlhu. Jinak lanovky tu jsou a všechno zdá se se připravuje.
Pak jsme se jeli podívat do zátoky Horseshoe bay, je to malá vesnice opravdu v zátoce tvaru podkovy, a taky odtamtud jezdí trajekty na Vancouver island a další ostrůvky u Vancouveru. V Kanadě je na každém rohu Starbucks a každý druhý, koho potkáte na ulici, tak má v ruce obrovský papírový kelímek se Starbucks kafem. A tak jsme si řekli, že tu kavárnu musíme taky konečně vyzkoušet, a dali jsme si v Horseshoe bay Starbucks velký kafe, sedli jsme si k barovému stolečku s výhledem na přístav a užívali si deštivou sobotu. Podle kanadského značení to velký kafe byla velikost medium, což je pro nás tak na dvě hodiny popíjení, tak jsme si říkali že příště si musíme dát small, což je asi tak trojnásobně velké než obvyklá evropská velikost. Jinak Starbucks kavárny jsou moc příjemné.
Před chvíli byl asi na zahradě kolibřík. Fakt malinký ptáček s dlouhým zobákem a uměl stát ve vzduchu jako helikoptéra. Myslela jsem že je to tropický zvíře, ale fakt tu byl.
Taky jednou když jsem byla běhat u moře, tak v takovém nejspíš sladkovodním kanálu mezi cestou a zahradami od rodinných domů vylezla na kamen želva, přišla se k ní podívat volavka a tak tam seděly na kameni spolu. Mám je na fotce v telefonu ale nemáme tu kabel na přetažení do počítače, tak možná až spolubydla Imam nám to přes jeho bluetooth v počítači přetáhne. V prvním týdnu jsme viděli mývala a skunka, a teď už nic, asi se nám jen přišli představit.
(to byl specielní odstavec pro babičku o zvířátkách)
V pekárně jsme měli včera legraci, odešla naše novozélanďanka pekařka, a tak pekl šéf Kent, a skoro všechno bylo přismahlé nebo spláclé nebo obojí... :-) Jinak Kent zaučuje nového pekaře, tak snad nebude už všechno napořád přismahlé, protože to pak od lidí samozřejmě schytnou prodavačky.
Pavel má zase zážitky z obědů na stavbě. Kupují si s klukama jídlo v krabičce většinou v čínském bistru, mají to tam fakt dobrý (občas dostanu zbytky nebo i celou krabičku) a pak to před stavbou na trávníku spořádají. Pozorují přitom králíky, kteří se tady tak nějak divoce pohybují podobně jako veverky celkem nerušeni děním okolo. Pokud prý někdo zanechá zbytek oběda v krabičce a jde pracovat, přijde havran či vrána a začne se dobývat do krabičky. Prý se jí nějaký kolega pokusil ulovit hřebíkovou pistolí, naštěstí neulovil, ale vyplašil od oběda.
Jinak prý tomu králičímu parčíku chybí už jen vodopád a jednorožec.
Dneska jsem vezla Sarah do školky. Zvládli jsme to, akorát jsme trošku kroužili před školkou a hledali místo na zaparkování. Předtím jsme asi 10 minut bojovali před zrcadlem, protože Sarah potřebuje po vzoru maminky mít her own hairstyle. Ale bylo to fajn. Před školou vás přivítá některý z učitelů (často i jménem), a ve třídě rodiče postupně přivádí děti, můžou si tam s nimi chvilku posedět a třeba číst, a v půl deváté začne "vyučování" na koberci, a rodiče odchází.
Ju a další zážitek máme z nakupování v přístavu. Byl tam jen Pavel v neděli a vrátil se s čerstvými krevetami, hromada za sedm dolarů, a tak se vrátím v neděli večer z práce a na stole máme špagety s krevetami, dost dobrý! V Čechách mě tyhle jídla moc nelákají, ale tady je to fakt dobrota.
Těším se na přístavní nakupování, budeme testovat další ryby, a dáme vám sem nějakou fotku!
Všechny vás moc zdravíme!
Jana
Žádné komentáře:
Okomentovat