Ahoj všichni! Už asi dva týdny Vám chci napsat o tom, jak chodíme do práce, ale jsem pořád v práci, takže nepíšu. V pekárně všechno při starém, prodávám, míchám těsto, zdobím pečivo, uklízím, pomalu si začínám zapamatovávat některé pravidelné návštěvníky. Nejlíp zapamatovatelný je pán, který každý den přijde, koupí si nějaké dva ovocné koláčky, ptá se, jestli dneska slavím...řeknu že ne...a on mi řekne, co bych dneska měla slavit - třeba že před 1075 lety se narodil nějaký český kníže. Nevím, kolik různých obchodů takhle obchází a kolik různých národních výročí si musí ráno vygůglit, ale každopádně dobrý. Jediný problém je, že mu moc nerozumím, a tak souhlasně přikyvuju a říkám oukej, oukej...
Do pekárny chodím většinou v 11:30, a tak stíhám vypomáhat ráno u sousedů (o 5 domů vedle). U nich dělám kuchařku (snídani a uvařím večeři), uklízečku, pradlenu, chůvu, učitelku plavání a zahradnici (ale tuto práci jsem přehodila na Pavla). Je to docela legrace, teoreticky bych to měla všechno kromě toho plavání stihnout v čase 7:20 - 9:20 každý všední den, no to většinou uplně nestihnu, ale zase si dost často odnesu nějaký oběd pro sebe ze superzdravých potravin, protože jiné doma ani nemají. Kromě toho se divím, že přežívají moje vaření, protože asi polovinu surovin, které mají doma, jsem nikdy neviděla, a druhou polovinu jsem nikdy nevařila. Ale už zvládli moje tofu, fazole, cizrnu, yam (to je taková oranžová brambora), chřest, chicken curry a tofu uvařené v kokosovém mléce, dneska budou mít jehněčí polévku, ...tak třeba se i něco naučím.
V pátek mám povětšinou volno v pekárně, a odpoledne jezdím učit plavání do Marina swim school, asi dvacet minut na kole.Vystřídají se mi tam za tři hodiny čtyři skupinky dětí, najednou mám tak 2-3, nevýhoda je, že dost často nejsou na stejné úrovni. Americký styl výuky - učitel musí být pořád v bazénu s dětmi, takže mi to jeden den v týdnu docela stačí.
Nu a hurá zcela volná sobota!
Žádné komentáře:
Okomentovat