Hádanka: Potká se Němec, Ind, Ekvádorec a dva Češi v pustém lese uprostřed Kanady a nikomu z nich to nepřijde divné. Co je to?..........................To je přeci další výlet kanadského horolezeckého kroužku.
A v právě takovémto složení jsme podnikli další výlet pod záštitou BCMC. Tentokráte se jednalo o dvoudenní víkendovou akci, jejíž náplní bylo lezení ledů v okolí Lillooetu a v údolí Marble Canyon. Vstávali jsme již v půl páté ráno a odjezd byl naplánován na šestou opět od kostela, kde jsme se nasáčkovali do největšího auta a vyrazili. Po lehčích pěti hodinkách jízdy nekonečnými lesy, ve zdejším měřítku cesta asi jako Praha- Jizerky, přijíždíme pod první ledopád ještě asi 40 min jízdy před Lillooetem, pojmenovaný Rambles. Každý si ho vylezeme asi tak pětkrát, šestkrát a jdeme zpět k autu. Tento není příliš náročný měří kolem 25 m a tvoří ho dva stupně, vhodné pro první den na rozlezení, další obtížnější ledy jsou ještě výše, ale tam jsme už nešli.
Lillooet je taková rozlezlá vesnice v horách, okolo v podstatě není nic než hory, lesy a jedna silnice, která vede někam na sever přez celou Kanadu a vypadá to tu podobně opuštěně jak někde v jihovýchodní evropě. Oblast je celkem chudá na srážky, které jsou zastaveny okolními horami a sem se nedostanou, takže krajina zde má spíše subtropický ráz a jedná se tak o jedno z nejsušších míst Kanady, pěstuje se zde i víno a nemusíte mít příliš bujnou fantazii, abyste si představili Vinetoua, jak se tu s Oldou prohánějí na koních mezi borovičkama a zabíjejí bandity. Indiáni zde však žijí i nadále v karavanových osadách a neprohánějí se na koních nýbrž v pickupech. Ubytováni jsme v příjemném motelu i se snídaní. Bydlíme v pokoji pro čtyři v pěti za 19 babek na osobu. Druhý den snídáme v 7:00 snídaně je samoobslužná - co si kdo nabere to si i sežere-. Okolo osmé vyrážíme na cestu do Marble Canyonu, kde na nás čeká 30m v podstatě kolmého ledu v perfektní kondici. K ledu se jde přes zamrzlé jezero, které má jen podzemní přítok. Obsazujeme dvě linie, jednu těžší a jedu lehčí s vodopádem uvnitř ledu.
Zde si každý dáme okolo čtyř cest. Kolem třetí odpo už máme bandasky jak sviň, tak balíme a jedeme domů. Cestou se ještě stavíme v Pembertonu na příjemné večeři a v 10:00 pm jsme u kostela ve Vanu.
Žádné komentáře:
Okomentovat