Víkend na tuleních pásech

Již jsem byl přihlášen na sobotní skalní lezení ve Squamish s místním horoklubem, jelikož Jana měla onu sobotu pracovat a v neděli, žebychom jako něco podnikli, když při odpoledni v tom okamžení žena přišla z roboty, že prej má i sobotu volnou. Nuž zrušil jsem svou registraci na lezení a nápad jinačí tu v cukuletu přispěchal. Tím nápadem byl skialpový výlet, řekli jsme si, že pojedeme asi někam nad Whistler. Tak jsme v sobotu brzy ráno osedlali našich 205 koní a vyrazili. Oblud hrnul jako sviň a tak jsme již v 8:00 byli ve Whistler Willage. Po zakoupení backcountry access card vyjíždíme na Whistler Mountain a odtud již pokračujeme po kopečkách a hřebínkách směr Fissile peak a Himmelsbach Hut, kde plánujeme nocleh.

Slunce pálilo, jako kdyby bylo o čtyři světelné minuty blíže Zemi a obloha čistá jak trestní rejstřík nemluvněte a tak, jelikož má cesta charakter amplitudy netlumeného, buzeného kyvadla, koupeme se v kopcích ve vlastní šťávě, stále nandaváme a sundaváme pásy.

Odměnou nám jsou, však krásné sjezdy a výhledy na okolní nekonečné hory.

Kolem půl čtvrté sjíždíme k chatě, nebo spíše útulně, která připomíná spíše polární observatoř, potkáváme zde skupinku tří Norů a jednoho Rakušana. Dáváme se s nimi do řeči opalujeme se, povídáme, svačíme až do západu slunce.

Druhý den, vstáváme kolem sedmé a vyrážíme k našemu cíli, kterým je Whirlwind Peak, již jen stoupáme, počasí je velice podobné sobotnímu, akorát po ránu příjemně mrzne a tak se stoupá lépe. Vyrážíme téměř současně s našimi spolunocležníky a tak se cestou nahoru na horu, různě míjíme a povídáme.

Z vrcholu nás čekal překrásný výhled,jehož krása byla úměrná vynaložené námaze, byly vidět hory, hory a hory a pak ještě hory s horama a další horyhory, horydoly a dolyhory.

Z vrcholku se dá přímo sjet na lyžích a tak sjíždíme stejnou cestou jako jsme se vysápali nahoru. Podklad byl trochu tvrdší, ale stálo to zato. Dále pokračujeme stejnou cestou, jako první den, při obědové pauze nás obkličují dravé sýkorky.

raději je trochu nakrmíme a pokračujeme dále až na Flute Summit, z jehož úbočí 

sjíždíme takovým menším kotlem, pod kterým se po rolbové cestě dostaneme na sjezdovky a hurá k autu.

Večer zakončujeme v naší oblíbené indické restauraci ve Squamish, kde si Jana poplakala nad dobrým jídlem.

Zv.